Pokud máte zájem o některé z našich oblečků, k dispozici je vám Katalog (neustále se upravuje). Nechce-li se vám čekat na zhotovení oblečků na zakázku, většinou najdete oblečky ke koupi tady.

Novinky - květen 2009

10. května 2009 v 20:55 |  Novinky - News
Oba květnové svátky, na které jsem se tolik těšila, protože se jednalo o pátky a tudíž delší víkendy, jsou fuč a před námi žádná naděje na volno :( Nojo, penízky jsou potřeba, a tak jsem se dala v práci zlanařit na třítýdenní intenzivní výuku se zaměřením na obchodní angličtinu, jenže se jede za plného provozu, vždycky jsem dělala intenzivky jen o prázdninách, kdy mi bylo hej, neměla jsem tolik kurzů. Zato když máte ke svému celkem nabitému rozvrhu učit ještě 6-9 hodin týdně navíc, je to fuška. Z domova chodím po sedmé, vracím se po osmé (samozřejmě návrat je po osmé večer, naproti tomu odchod po sedmé ranní, fuj), utahaná, protivná, zralá zalézt do rakve a zaklapnout za sebou víko. Tvoření jsem jakž takž věnovala část obou prodloužených víkendů a jelikož oba naše šicí stroje odmítaly spolupracovat na tenkých látkách, většina se toho jela ručně, což mělo za následek: rozpíchané prsty, popraskané prsty, odřené nehty a nakonec šup s jehlou pod nehet, a to pěkně hluboko, au au. Říkala jsem tenké látky? Když toho máte prošít čtyři vrstvy, tak máte chuť vzít si na pomoc kladivo, aby tím ta jehla prošla. Nebo rovnou sekeru a nepovedený výtvor rozštípat i se stolem...

Takže, čemu jsem se vlastně věnovala?

1) Chlap má hotový rolák a kalhoty k saku (mamka tvrdí, že v tom roláku vypadá spíš, jak když zrovna vyšel z chirurgie, no já vím, límce vsazovat zrovna moc neumím a tenhle šel fakt trošku moc vysoko), už má skoro hotové i to sako - zbývá přišít zapínání.

2) Jedno děvče má hotové tričko.

3) Druhé děvče má hotové kalhoty (heh, tady jsem se snažila o kapsy, a to ještě tím správným technickým postupem, výsledkem je každá kapsa jiná a jinde přišitá) a koženou vestu, roláček do tohoto outfitu je téměř hotový, opět zbývá přišít zapínání.

4) Pokusila jsem se ušít své první dvoudílné plavky a podle toho stejného střihu i spodní prádlo - spoďárky už jsou tady na blogu, plavky dorazí brzy také, já vím, mám skluz, jako vždycky, ach jo.

5) Dokončila jsem zelené úpletové minišaty, jsou příšerně zrasované, protože jsme se snažily to šít na stroji, výsledkem jsou cuchance nití a trochu i dírky, protože kus šatů nám ten stroj normálně sežral :O

6) V pátek ráno jsem stihla uháčkovat celé šatičky, trvalo to asi čtyři nebo pět hodin. Zjistila jsem, že perlovka není ten nejlepší materiál, aspoň pro mě (nebo pro tyhle šaty).

7) Francouzská dáma opět pokročila, vykašlala jsem se na čekání na Godota, ehm, totiž na zlatou, a vzala jsem tu, co se mi nelíbí, ale je jí hodně. Takže šatům už teď zbývá jen jeden a půl rukávu, jinak jsou olemované, sukně nabraná, přišité úžasné ozdobné knoflíky, které jsem koupila na eBay (ve skutečnosti se na ty šaty zas až tak moc nehodí, ale mně se strašně líbily). No, rukávy dělat je ovšem legrace, která vydá za celé předchozí snažení včetně znovudělání celých vrchních šatů... Jak prohlásila maminka, bude to tvrdě zasloužený model.

8) Luchia má nové šatičky, aniž bych je plánovala. Vlastně jsem zkoušela střih, jeden z mnoha, které jsem si stihla pořídit na eBay (vážně, neptejte se mě, kolik jsem tam už utratila). Málem jsem to vyhodila, sukně byla hrozně úzká, žádná panenka se do toho nenarvala, někde se stala chyba, buď na střihu, nebo mezi stolem a hlavou... Chtěla jsem z toho udělat letní košili a na sukni se vykašlat, pak mamka háčkovala na "Lucku" kalhoty, přivlekla ji do obýváku a stěžovala si, že ty kalhoty musí zúžit, protože má Lucka malý zadek a boky. Tak jsem ji drapla (Luchiu, ne mamku) a začala ji pěchovat do těch šatů. Nešlo to, nešlo... bojovala jsem já, bojovala panenka, bojovaly šaty... rupnutí ničeho se kupodivu nekonalo (že bych tak kvalitně šila?) a najednou byla v tom (teda v těch šatech). A víte, že modrá barva jí sluší?

9) Mamka uháčkovala kalhoty a svetřík, plánuje zkusit po pár letech pletení, tak už se těším. Já s jehlicemi dost bojuju.

Jinak mám spoustu plánů na prázdniny, až nebudu mít tolik práce. Chystám se na mořskou vílu, nějakou holku ze šantánu, dodělat všechny resty (haha, to bych potřebovala tak dvacet let), taky bych chtěla zkusit něco jako Chicago, pokusit se ušít něco na Tonnerku, trochu nastudovat problematiku různých technik (jako vsazování různých typů límců, ať pak nejsem při šití takový "noob"), zkusit zvětšit barbuší střihy na Tonnerku... hele, já radši pokračovat nebudu, nechte se překvapit, protože já nerada slibuju a pak neplním, a stejně vím, že prázdniny utečou a já nic moc nestihnu.

Ještě přidám další novinky: za obrovské pracovní nasazení a stres při třítýdenní intenzivní výuce jsem se odměnila dvěma panenkami - top modelkami. První jsem našla Milan a původně to měla být jediná odměna. Ale pak jsem náhodně našla za pěknou cenu Monte Carlo, která se mi vždycky líbila, ale byla na mě moc drahá, a byla i druhá odměna :D

A pak jedna MEGANOVINKA: Francouzská dáma už je hotová! Zatím je k vidění jenom na Dámě (nick tatokalan, fotogalerie), ale počítám, že o víkendu by se mohla objevit i tady. Chystám k ní trochu povídání a tohle je první týden, kdy mám zase maličko čas, takže doháním nějaké resty, ale o víkendu budu snad doma, tak se zkusím pochlapit a dodělat ji i tady :) Mám z toho trochu divný pocit, že už je hotová, "strašila" mě tři roky a teď je po ní prázdnota. Dlouho nebude, mám tu na dodělání ty historické svatební a už plánuju další, koupila jsem z eBay několik panenek, z nichž jedna je My Scene s řasami a loknami, tak pro ni chci udělat nějaké šatky kolem roku 1890 či tak nějak podobně. Jen jsem přišla na to, že musím doobjednat vlny, protože mám samé tmavé odstíny, které se k ní nehodí :) Takže jsem dneska trochu provětrala zásoby VLNAPu, uvidíme, co budou mít a kdy to pošlou. Otázkou je, kam to v našem přeplněném bytě dám a co na to přítel, až přivezou krabici velikosti menší kredence :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mamka Mamka | E-mail | 11. května 2009 v 15:51 | Reagovat

Nojo, plánů fůra, ale kdy je realizovat, když o prázdninách budu mít toho času míň, než kdy jindy, protože budu střídat dovolené.... Ale něco se snad stihne :-)))

2 Laďka Laďka | 12. května 2009 v 12:51 | Reagovat

vždycky,když je mi smutno nebo těžko,čtu Co život dal a vzal nebo Vejce a já,potom se u toho směju v prázdném pokoji nahlas a moje děti přemýšlejí o to,že by mi ten pokoj nechaly vyčalounit.Stejné pocity a záchvaty smíchu ve mě vyvolávají tvoje komentáře.Takže k vám na blog chodím okukovat nejem krásné výtvory,ale taky si spravit náladu.Jste s mamkou moje krevní skupina.přeji vám hodně krásných nápadů na šití a těším se na další vtipné komentáře

3 tatokalan tatokalan | 12. května 2009 v 21:40 | Reagovat

[2]: tak to je super, že Ti spravujeme náladu :) Tvůj komentář je pro mě (pro nás) opravdu velká poklona a současně obrovská motivace pro to, jet dál. I já mám někdy pocity malomyslnosti a taky většinou koukám holkám po barbuších stránkách, a zase mě to nakopne do tvoření a psaní a toho všeho kolem panenek, takže se zase rozjedu. Takže díky Tobě a všem, kteří sem chodí a povzbuzují mě. :)

4 Katy Katy | E-mail | Web | 16. května 2009 v 4:01 | Reagovat

Ahoj Tatokalan,
já i když nemám tak nabitý celotýdenní program vůbec nestíhám a nějakou dobu jsem tu nenakoukla a dneska mě čekalo tolik novinek.
Nejdřív pochválím dámu ve spodním prádle, moc se Ti povedlo a na jejím tmavším těle prádlo krásně vynikne, takže to byla dobrá volba ji nafotit.
V druhé řadě se musím opět přiznat, že už jsem šííííleně  zvědavá na franzouzskou dámu a jsem moc ráda, že se holka už blíží do finále, už teď je mi jasné, že to bude veledílo.(Není to tak pravda co jsem napsala, je mito jasné od té doby, co jsi ji představila ve spodním prádle, od té doby napjatě čekám a jak se říká kdo si počká ten se dočká, jsem moc ráda, že své dílo doděláš.)
Pak jsem četla, kolik novinek jsi nachystala a jen nevěřícně kroutím hlavou, jak to všechno teda stíháš, když jsi pořád v práci.
S perlovkou s Tebou souhlasím, taky jsem teď z ní tvořila a trvalo mi to příšerně dlouho.
Takže se už těším, až tady budou přibývat nové a nové fotky.
Na maminčinné výrobky se taky moc těším a moc Vám závidím, že máte společný koníček, je to nádherné.
Ahoj Katy.

5 tatokalan tatokalan | 16. května 2009 v 11:54 | Reagovat

[4]: Ahoj Katy, už jsem si říkala, kam ses ztratila. Já se přiznám, že taky na Tvoje a Moniny stránky zabrousím jen občas, jak mám chuť a čas. Já stíhám jenom o víkendech, snažím se, abych měla aspoň část víkendu volnou na rukodělky, i když se teď pořád vyskytujeme víc venku, ale ty dva volné pátky přišly vhod. Jinak už se opravdu moc těším na prázdniny, kdy budu mít kurzů míň a snad víc času na tvoření (i když, ono to uteče, zvlášť, když na prázdniny přesouvám všechno, co teď nestíhám). Ale ještě nevím, jak to dopadne, potřebuju se učit na poslední certifikát z angličtiny, chci si ještě dokončit kvalifikaci, dokud člověk nemá rodinné starosti, jsem ve věku přemýšlet brzy o nějakém tom pokračovateli rodu, a to pak člověk nestíhá nic.
Blog trochu překutávám, takže možná najdeš různé věci jinde, chci tomu dát po pár letech trochu jiné uspořádání a přinést sem i jiné věci, než panenky, i když blog zůstane hlavně o panenkách.
Taky se snažím experimentovat a háčkovat něco na Tonnerku, tak té taky budu věnovat kousek prostoru.
Ale jak říkám, plány jsou, nápady taky, jen ten čas...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Locations of Site Visitors